Ukrajinské drony mění pravidla moderní války. Proč Západ ale stále investuje miliardy do tanků místo levných, smrtonosných bezpilotních prostředků?
Simon Shuster, reportér webu The Atlantic, navštívil německého zbrojního giganta Rheinmetall s jednoduchou otázkou. Jak reaguje německá firma na vzestup dronů a dronové války na východě Evropy? Odpověď vedení firmy ho šokovala. Generální ředitel Armin Papperger označil ukrajinské drony za „je to jako hrát si s Legem“ a jejich výrobce za „ženy v domácnosti s 3D tiskárnami v kuchyni“. Tato přehlíživost přitom odráží hluboký strukturální problém celého západního obranného průmyslu.
Drony změnily pravidla války
Na frontě na Ukrajině se tanky a obrněná vozidla proměnila v pomalou kořist. Sebevražedné drony, jejichž výroba stojí zhruba 400 dolarů, systematicky ničí vojenské vybavení v hodnotě milionů. Rusko přišlo odhadem o více než 3 000 tanků, 9 000 obrněných vozidel a 13 000 dělostřeleckých systémů. Klíčovou zbraní Ukrajiny přitom byl právě levný jednoúčelový dron vyslaný na misi bez návratu, na jejímž konci byl ruský tank s věží odhozenou v dál.
Výsledkem „dronových válek“ je tzv. zóna smrti, pásmo 30 až 50 kilometrů podél fronty, kde bezpilotní prostředky dokáží detekovat a zničit prakticky cokoli, co se pohybuje. Rusové dnes raději postupují pěšky, na motorkách nebo koních, než aby riskovali odhalení tanku a jeho následnou likvidaci. Velitel ukrajinských dronových sil Robert „Maďar“ Brovdi to formuloval bez cirátů, čtyři ukrajinské dronové týmy by prý dokázaly do 15 minut způsobit „druhý Pearl Harbor“. A to nejsou jen slova, během NATO cvičení v květnu 2025 ukrajinští operátoři dronů hráli roli protivníka (Red Team) a za několik hodin vyřadili 17 obrněných vozidel NATO.
Evropa (a ani USA) se z konfliktu na Ukrajině nepoučila
Přesto zakázky na tanky a dělostřelectvo v Rheinmetall neustále rostou. Výroba dělostřeleckých nábojů vzrostla ze 70 000 na 700 000 ročně a tržní kapitalizace firmy se od ruské invaze zvýšila patnáctinásobně na zhruba 80 miliard eur. Rheinmetall jedná o zakázkách za 80 miliard eur a do konce roku 2026 očekává portfolio objednávek přesahující 135 miliard eur.
Problém je systémový. Jakákoliv úprava designu německého zbraňového systému musí projít novou certifikací, kdy i výměna materiálu hlavně tanku trvá nejméně rok. Regulatorní prostředí NATO pak může sloužit i jako nástroj k blokování levných ukrajinských dronů, které nemají požadovanou „NATO certifikaci“. Jinými slovy byrokracie chrání zavedené zbrojní giganty před konkurencí se znalostí z aktuálního bojiště.
NATO přislíbilo zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP, jenže právě to vede k paradoxu, protože levné drony jsou pro splnění těchto astronomických cílů prostě příliš levné. Politici raději nakupují drahé systémy jako tanky, rakety (v jednotkách desítek kusů), stíhačky (dodávané za 5 a více let) a válečné lodě, protože jen ty dokáží „pohnout čísly“ v rozpočtech.
Zatímco Západ váhá, Ukrajina inovuje
Ukrajina zvýšila výrobu dronů z méně než 150 000 kusů v roce 2023 na 4 miliony v roce 2025, přičemž letos se očekává další zdvojnásobení. Drony dnes způsobují více ztrát než dělostřelectvo. Jejich dosah překonává většinu houfnic a jejich přesnost je výrazně vyšší.
Bývalý šéf Google Eric Schmidt, který investoval do ukrajinských výrobců dronů, označil Ukrajinu za budoucího primárního dodavatele zbraní pro celou Evropu. Inovační tempo Kyjeva potvrzuje i americký generál Steven Whitney, který před Senátem prohlásil: „Jejich úroveň inovací je z jiného světa.“
Válka ve střední části Blízkého východu, kde íránské drony Šahid ochromily infrastrukturu zemí Perského zálivu a zabily americké vojáky v Kuvajtu, jen potvrzuje, že éra levných, masově vyráběných dronů není budoucnost. Je to přítomnost a ovlivňuje aktuální bojiště nejen na východě Evropy, ale kdekoliv jinde.
Zdroj: The Atlantic
Autor/Licence fotografie: Tank napadený drony, Filip Klasna, obrázek vytvořen pomocí umělé inteligence (ChatGPT), Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)